Po sedmnácti letech překladatelských prací vychází unikátní projekt Nakladatelství KMS. Cíle studijního překladu: Každé slovo originálu překládat na všech místech stejně Neovlivňovat výsledný text teologickými názory překladatelů. Zachovat co nejvíce informací z originálního textu.
Bible je nejrozšířenější kniha na světě a pro většinu z těch, kdo se s ní setkali, je to kniha vzácná a mocná. Obsahuje úžasné příběhy, strhující dramata, krásnou poezii. Zaměřme se však nyní na jeden náhled na Bibli, který je pro nás ústřední: Bible je poselství Stvořitele a pána pro jeho stvoření. tomuto poselství potřebujeme správně a spolehlivě porozumět, abychom se neminuli cíle.
Když budete Bibli číst, zjistíte, že představuje pro váš život velice radikální výzvu. Mnozí na tuto výzvu neragují proto, že nemají jistotu, jsou-li ty věci skutečně tak, a také pochybují, že jsou schopni se potřebné jistoty dobrat.
Jak postupujeme k završení tohoto věku, je pro každého stále naléhavější potřeba porozumět Božímu vztahu k člověku, jeho záměrům s námi, tomu, co pro nás připravil a jak do toho vstoupit. Někdy se trápíme nad mnoha otázkami, pro které bychom mohli nalézt světlo a pomoc, kdybychom porozuměli, jak na ně nahlíží Bůh.
Český studijní překlad Bible si klade za cíl pomoci tomu, kdo o to stojí, zamýšlet se nad významem jednotlivých míst Písma, nacházet souvislosti, osvětlovat jedno místo Písma druhým a tak nacházet jistotu v tom, co Písmo skutečně učí.
Překladatelé nechtějí vzbudit dojem, že to je snadná cesta. Je to cesta náročná, ale nevyžaduje žádnou zvláštní kvalifikaci, jen jediné: Chtít nalézt hospodina, chtít to celým srdcem. Přakladatelé se pokusí přibížit vlastnost Písma, která fakticky určila charakter tohoto překladu. mezi věřícími můžeme slyšet, že Bible je vícevrstvá kniha. Při čtení míst, která už člověk četl dříve vícekrát, odhaluje nové hloubky a nové významy. Nebo když člověk jednu věc uposlechne a jedná podle ní, otevřou se mu jiná místa Písma, kterým dříve nerozuměl.
Jsou to projevy vlastnosti Písma, na kterou naráží Ježíš, když se ptá "... jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské?" (Jan 3,12). Apoštol Pavel pak ve Prvním listu Korintským 2 (zvláště verš 13) fakticky vysvětluje, že v myšlení a jazycích tohoto světa nejsou pojmy pro vyjádření Božích věcí. K jejich vystižení musí hledat slova blízkého významu, kterým však může rozumět jen člověk, který Božími věcmi žije.
Náš jazyk dokáže popsat jen věci, které známe ze svého života, jejich vztahy a naše uvažování o nich. Dokonce i naše fantazie jsou většinou jenom extropolací naší životní zkušenosti. Boží království, o kterém mluví Písmo, není z tohoto světa. Za obecně snadno srozumitelným záznamem historických událostí, lidských příběhů, poselství proroků, rozhovorů, vyprávění podobenství a vyučování se skrývá zcela odlišný hodnotový systém, jiné uspořádání pojmů a jiné souvislosti mezi nimi, a dokonce i jiný obsah některých pojmů.
To staví překladatele Písma do obtížené situace. Překladatel musí rozumět textu, který překládá. To se může dařit, pokud se jedná o záležitosti tohoto světa. Pokud se však jedná o Boží království, to zatím všichni poznáváme jen částečně (První list Korintským 13,12). Pokud tedy bude překládat na základě svého poznání, potom meze jeho poznání mohou do značné míry omezovat i uživatele jeho překladu.
Charakter tohoto překladu, který je vyjádřen jeho hlavními znaky (viz. níže), by měl pomoci toto úskalí eliminovat. Nedá se říci, že si překladatelé charakteristické znaky překladu určili sami, ale spíše to bylo tak, že je Pán postupně povolal k práci na překladu právě takového typu a na svých pracovních schůzkách pak postupně upřesňovali jen konkrétní podobu jeho jednotlivých součástí.
Zde jsou hlavní rysty Českého studijního překladu:
- Překladem by se něměla ztratit žádná informace obsažená v originálním textu, která může být důležitá pro porozumění jeho smyslu. K tomu jsou používány indexy nahoře před slovem a poznámky v dolní části stránky. Index může nést informaci o gramatickém tvaru slova, který překladem není zachyceno, nebo slovníkovou informaci o určitém konkrétním slovu, které je v originále použito. Další informace mohou být v poznámce. Aby se tyto přídavné značky příliš nerozbujely, je-li ke slovu připojena poznámka, už tam není index a všechny potřebné informace jsou v poznámce.
- Překlad usiluje o konkordantnost. Jedno origální slovo nebo slovní spojení má být ve všech výskytech ve stejném kontextu překládáno stejně. Pokud z nějakého důvodu nebude konkordantní výraz přímo v textu, bude uveden v poznámce.
Kromě toho je text vybaven hojnými odkazy na podobná místa nebo na místa, která by mohla mít s výchozím místem souvislost. To umožní osvětlit jedno místo Písma jiným.
- Brání se podřizovat překlad výkladu tam, kde se tím zúžily možnosti různých porozumění. Vysvětlení na příkladu. Výraz "víra Krista" nepřekládáme mechanicky jak "víra v Krista", jak je v poslední době obvyklé s tím, že se jedná o předmětný genetiv, protože to jednak překladatelé nepovažují za nepochybné - apoštol Pavel, chce-li říct "víra v Krista", také umí použít předložkovou vazbu, a nadto "víra" je mnohem častěji spojena sevidentně s genetivem původu (víra Abrahamova) - a hlavně to ponechává jen jedinou možnost porozumění. Proto překládají "víra Kristova" s poznámkou nebo: "víra v Krista" (nebo obráceně).
- Od původního záměru zachovat ráz originálu a ponechat v textu maximum hebraismů překladatelé poněkud ustoupili, ale pomocí indexů stopu nejčastějších hebraismů v textu ponechali, takže čtenář si je může při čtení snadno domyslet. Méně časté obraty ponechali v poznámkách. Jinak jsou zastáncem hebraismů. Někdo můe říct, že "milé v Hospodinových očích" a "milé Hospodinu" je totéž, že druhé je právě významem prvního. Jiný v tom může vidět veliký rozdíl a z prvního vyjádření vytěží informace, které ve druhém chybí. Když o tom překladatelé jednou uvažovali na modlitbách, napadla je otázka: "Přemýšlej, proč asi tolik hebraismů přešlo do textů Nové smlouvy? Jen proto, že neuměli řecky?"
- Chtějí zachovat dobrou češtinu. Tam, kde by snaha o konkordantnost nebo věrnost překladu měla znamenat prohřešek proti českému jazyku, raději věc vyřešili pomocí poznámky.
- Překlad je vybaven bohatým poznámkovým aparátem, který by mohl i začátečníkovi pomoci textu porozumět a přiblížit reaálie popisovaných událostí.
